
Krátké představení LVM.
Budete potřebovat alespoň jeden volný oddíl, který poté využije LVM. Pozn. LVM nelze použít na /boot, tato část systému musí být přístupná bez LVM kvůli zavaděči. Celý příklad budu vést na ukázkovém systému s prázdným diskem:
/dev/sda1 -> /boot, primary, boot flag, 100MB
/dev/sda2 -> LVM, primary, 100GB, námi určeno pro správu LVM
Nejprve nastavíme naši vybranou partition jako typ LVM (místo např. rovnou Ext3, swap, atd.). (To proto, že samotné souborové systémy jsou až na konečných logických jednotkách (LV, viz dále)). To uděláme tak, že např. v programu cfdisk vybereme naši sda2 a nastavíme jí Type na 8e (Linux LVM)
cfdisk /dev/sda
Vybereme disk sda2, stiskeme T (zkratka pro Type), vepíšeme 8e, potvrdíme. Na hlavní obrazovce bychom nyní měli vidět u disku typ Linux LVM. Zapíšeme novou tabulku na disk pomocí velkého Y a potvrzením napsáním "yes". Dále ukončíme program cfdisk stiskem Q.
Chceme sda2 celý mít jako Physical Volume (PV), proto spustíme následující a rovnou nastavíme jmenovku PV oddílu:
pvcreate /dev/sda2
Dále vytvoříme Volume Group (VG), pojmenujeme ji vg0:
vgcreate vg0 /dev/sda2
V této vg0 již můžeme vytvořit naše logické jednotky (Logical Volume, LV)... v takovém počtu, v jakém si přejeme. Např. chceme 4GB pro /, 10GB pro /home a 10GB pro /var...
lvcreate -n lvol0 -L4G vg0
Zformátujeme nové jednotky na např. ext3 a dáme jim nějaké hezké jmenovky. Všimněte si cesty k jejich "device files" vytvořené device mapperem.
mkfs.ext3 /dev/mapper/vg0-lvol0 -L storage
TODO
Zde je krása LVM. Zvětšení či přidání nové logické jednotky je otázkou pár příkazů. Mějte na paměti že online resizing (resize připojené jednotky) umí až určitá verze kernelu (tuším od 2.6.14). Dále většina souborových systémů podporuje zvětšení, ale už ne změnšení (např. XFS, JFS...). Ext3+ podporují jak zmenšení, tak zvětšení. Zmenšení však nelze většinou provést, pokud je disk připojen (mounted). Zde parametr -r říká, že chceme zvětšit i souborový systém, který na daném disku sídlí
lvresize -L +10GB lvol0 -r